|
|
Vliv výživy na metabolické poruchy u vysokoužitkových dojnic
Neradová, Izabela Helena
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nejčastějších metabolických onemocnění, která se vyskytují v chovech vysokoprodukčních dojnic v souvislosti s nesprávným složením krmné dávky. Zaměřuje se na ketózu, acidózu a alkalózu bachorového obsahu, poporodní parézu, ale i další, neméně důležité poruchy, které též úzce souvisí s kvalitní dietou. Popisuje jejich etiologii, patogenezi, symptomy, možnosti diagnostiky a terapie. Součástí práce jsou preventivní opatření, která je nutná dodržovat pro snížení výskytu onemocnění ve stádech. Dále se tato práce zabývá rozdělením základních krmiv na objemná a jadrná. Obsahuje jejich charakteristiku s poukázáním na hlavní rizika spojená s výskytem metabolických poruch. V další části se zaměřuje na rozdílné zásady výživy v jednotlivých fázích mezidobí s důrazem na tranzitní období. Také popisuje možnosti techniky krmení. V poslední části práce autorka prezentuje své závěry a doporučení.
|
|
|
Poporodní eklampsie u fen
Tůmová, Nikola ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Štolcová, Magdaléna (oponent)
Eklampsie je akutní, život ohrožující onemocnění vyskytující se u laktujících fen v poporodním období. Toto onemocnění je též označováno jako hypokalcémie, laktační tetanie, puerperální tetanie či mléčná horečka.
Na základě metabolických změn je za hlavní příčinu eklampsie považován pokles hladiny vápníku v krvi a jeho přechod do mléka. Nerovnováha mezi příjmem a výdejem vápníku z extracelulární tekutiny z důvodu ztrát vápníku při produkci mléka se jeví jako důležitý faktor při vzniku eklampsie.
Existuje mnoho příčin, které vedou ke vzniku eklampsie, ale kromě hypokalcémie je rovněž způsobena sníženou sekrecí parathormonu, dále vysokou produkcí mléka, špatnou výživou a onemocněním příštítných tělísek. Snížení sekrece parathormonu nastává díky abnormálnímu vývoji příštítných tělísek, při jejich poškození nebo po jejich chirurgickém odstranění.
Při hypokalcémii se aktivuje systém ledviny - vitamín D, který má za úkol zajistit zvýšené vstřebávání vápníku ve střevě nebo systém příštítných tělísek - parathormon, který zodpovídá za uvolňování vápníku z kostí. Pokud by se jednalo o opačný případ, kdy dochází k nadbytku vápníku, aktivuje se vylučování kalcitoninu z příštítných tělísek (jeho úkolem je ukládání vápníku do kostí).
V současné době je středem zájmu především deficit vitamínu D, jelikož eklampsie je u fen považována za negativní prognostický ukazatel a jednou z příčin rozvoje hypokalcémie je právě hypovitaminóza D.
Příznaky eklampsie se u fen objevují zejména během prvních 4 týdnů po porodu, v době maximální laktace. Z metabolického hlediska představuje puerperium (období po porodu) u feny enormní zátěž spojenou s péčí o rostoucí štěňata a jejich výživou. Propuknutí eklampsie se klinicky projevuje celkovou vyčerpaností, neklidem, třením hlavou o zem či předních končetin o čenich, nervozitou, úzkostí, ztrátou zájmu o štěňata a pohybovými potížemi. Chůze se zpočátku zdá koordinovaná, ale postupně se stává topornou. V závažnějších případech nastupuje žíznivost, nadměrné slinění, zrychlené dýchání, svalové záškuby a křeče. Doba od prvních příznaků k rozvinutí celkového klinického projevu představuje 15 minut až 12 hodin. Za normálních okolností je tento stav diagnostikován důkladným klinickým vyšetřením, anamnézou v korelaci s klinickými příznaky, odpovědí na léčbu a stavem potvrzeným laboratorními výsledky. Základním krokem pro léčbu eklampsie je nitrožilní aplikace vápníku. Obecně platí, že 5 - 10 ml 10% kalcium glukonátu poskytne dostatečnou dávku vápníku pro feny o hmotnosti do 10 kg živé hmotnosti. Pozdní zahájení léčby může vést u feny k fatálním následkům. Prevence eklampsie není doposud přesně známa. Příznivě působí málopočetné vrhy a brzký odstav štěňat. Nadměrné preventivní podávání vitaminózních a minerální doplňků se nedoporučuje. Jednoduchým a vhodným řešením je podávání krmné dávky ve formě kompletních krmiv pro březí a kojící feny.
|
|
|
Poruchy kalciového metabolizmu u masného a dojeného skotu
NOVÁ, Hana
Cílem předkládané bakalářské práce bylo vyhodnotit výskyt poruch metabolizmu vápníku v chovech dojeného a masného skotu. Poruchy minerálního metabolizmu jsou závažnými zdravotními, ale i ekonomickými problémy, kterým lze předejít vyvážeností krmné dávky respektující fyziologické potřeby vysokoprodukčních zvířat. Sledování proběhlo v letech 2013-2015 ve 3 chovech dojnic (Haklovy Dvory, Velký Bor, Hořepník) a v 1 chovu pastevně odchovávaného masného skotu (Čejkovice). Celkem bylo sledováno 179 kusů skotu. Obsah Ca byl stanoven v krevním séru a moči, doplňujícími parametry byly koncentrace P, Mg a ALP v krevní plazmě. Hodnoty Ca v tělních tekutinách byly v normě pouze v chovu Hořepník i přes vysokou užitkovost, v ostatních chovech byla zjištěna subklinická hypokalcemie. U pastevně odchovávaného masného skotu byla hypokalcemie doprovázena u starších krav frakturami femuru v období připouštění v důsledku naskočení býka. Mezi faktory ovlivňující výskyt hypokalcemií patří, kromě úrovně zootechnické a veterinární péče, skutečný příjem Ca respektující produkční a reprodukční úroveň v chovu. U pastevně odchovávaného skotu bývá snížený příjem Ca ovlivňován odplavováním vápenatých hnojiv při pravidelně se opakujících záplavách. Mezi preventivní postupy lze doporučit pravidelné analýzy krmiv a vyšetření obsahu Ca v tělních tekutinách.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.